† Řád pod ochranou, černý kříž na bílý plášť - 1196 †

21. 12. 2016

Bulou Effectum justa postulantibus z 21. prosince 1196 J. S. Papež Celestine III. (1191 - 1198) bere Řád pod ochranu a propůjčuje mu černý kříž na bílý plášť, který členové Řádu dodnes nosí.


Jakmile ale teutonský Řád prokázal svoji sílu a životaschopnost, začali templáři protestovat. Vadila jim totiž podobnost "jejich" červeného kříže na bílém podkladě (výjimkou nebyl ani na černém podkladě) a stěžovali si až u samotného papeže. Ten později spor předal jeruzalémskému patriarchovi, který schválil teutonským rytířům jejich černobílé barvy. Celou kauzu obešel však tak, že přikázal používat jiný materiál na řádové oděvy než lněné plátno, které používali templáři.

Když Celestine III. 21. prosince 1196 zmíněnou bulou vytvořil ekvivalent k Omne datum optimun a Christiane fidei religio, byly regulovány práva a výsady Řádu i s ohledem na majetky vymykající se veškeré autoritě, které byly tímto vzaty pod ochranu Apoštolského stolce. Představený má hodnost preceptora, mimo laiků určených k obsluze nemocných, stali se řádnými členy Řádu i kněží. Bratři mohli zakládat špitály a stavět kostely, nevztahovala se na ně hrozba exkomunikace či interdiktu, vyhlášeného místními biskupy, a podobně. Lazaretní bratrstvo se postupně přeměnilo na samostatný rytířský řád.

Téhož roku náleží k hlavnímu domu Akkonu pět dalších sídel ve Svaté zemi, v Gaze, v Jaffě, Askhelonu (Askalon) a ve městech Rama a Zamsi. Od roku 1197 se Řád usadil v Barlettě v jižní Itálii a v sicilském Palermu, odkud vyplouvala většina poutníků mířících ke svatým místům Jeruzaléma.

Rytířstvím se k péči o nemocné a raněné přičítá tedy i povinnost ozbrojené ochrany poutníků, rovněž obrana Svaté země a boj proti nevěřícím.



Řád pod ochranou, černý kříž na bílý plášť - 1196, Řád německých rytířů, Německý řád, Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, Deutscher Orden

Zrovnoprávění Řádu 1221



Zpět na více zpráv.